Finský brankář, původem z města Turku, Antero Niittymaki, byl draftován Philadelphií Flyers, v roce 1998 až v šestém kole draftu (168. celkově). Za moře, se ale podíval až v sezoně 2002/2003, kde odchytal za záložní celek Flyers, Philadelphii Phantoms 40 zápasů, jeho statistiky byly spíše lepší průměr AHL.
Další sezonu 2003/2004 odchytal za "fantomy" už 49 utkání s rozdílem, že byl jedním z nejlepších golmanů AHL. Díky tak slušným výkonům, na sebe mohl třikrát nasadit dres hlavního týmu - Flyers. V těchto třech zápasech, měl parádní statistiku, s průměrem 1,01 branky na zápas a úspěšností 96,1% ukázal, že se s ním v NHL musí počítat. Smůla pro Niittymakiho, další rok byla v NHL výluka, a tak místo hlavního týmu odchytal další sezonu na farmě. Tento rok byl ale pro Antera možná ještě úspešnější, než ten předešlý. Stal se jedničkou "fantomů" za které odchytal 58 utkání a mohl se pyšnit vynikajicí statistikou 2,07 branky na zápas a úspěšností 92,4%. Podobné výkony podával i v Play-Off a s "fantomy" vyhrál svůj první Calder Cup. Pro finského talenta, to byla zlomová sezona.
Po skvělém ročníku v AHL se v povýlukové sezoně 2005/2006 konečně naplno prosadil v NHL, kde kryl záda zkušenému američanovi Robertu Eschovi. Jako dvojka odchytal 46 zápasů, statistiky se ale z AHL nemohly rovnat, jeho průměr inkasovaných branek se blížil ke třem a úspěšnost klesla těsně pod 90 procent. Blížil se termín olympijských her v Turíně, a díky zranění Kiprusoffa a Lehtonena, padl post jedničky právě na Niittymakiho. A tady, na Zimních olympijských hrách v Turíně, začala Anterova "show", jako životní výkon finského brankáře. Niittymaki se stal severským Brodeurem, narodní tým protáhl až do finále, kde se bohužel museli sklonit před lepšími Švédy a převzít stříbro. Během olympijského období, se z průměrného golmana stal národní hrdina, a kdekdo očekával, že v podobné formě bude chytat i v dresu Flyers.
Ani excelentní výkony z olympiády nepřinesli Anterovi post jedničky, i když v sezoně 2006/2007 odchytal už slušných 52 utkání, jeho statistiky byly ale podobné, jako naprosto vyhořelého Esche. S průměrem 3,38 branky na zápas a úspěšností 89,4% byl spíše slabším průměrem. V průběhu sezony přišel nahradit Escheho zkušený golman z Buffala, Martin Biron. Ani ten, ale nedokázal Philadelphii vrátit na vítěznou vlnu. Flyers tuto sezonu skončili jako poslední s hrozivými 60 porážkami.
Biron se stal novou jedničkou Flyers, a Nittymakimu zůstal post dvojky. Esche šel mezitím zkusit štěstí do Ruska. Další ročník 2007/2008 se zdálo, že Philadelphia má konečně spolehlivého brankáře. Niittymaki stále jako dvojka odchytal pouze 28 utkání a statisticky byl spíše průměrem ligy, zatímco Biron dotáhl tým až do finále Východní konference. Tam ho ale naprosto vygumovali rozjetí "tučnáci" z Pittsburghu. O rok později (2008/2009), Biron pustil Antera do branky dvaatřicetkrát, statistiky měl o poznání lepší, na post jedničky to ale stále nestačilo. Biron dotáhl tým znovu do Play-Off, kde znovu jako loni čelil Pittsburghu Penguins. Dařilo se mu o poznání lépe, ale ani tentokrát Flyers nevyšli z pensylvánského derby jako vítězové. Po této sezoně zůstali bez smlouvy oba dva brankáři. Nutno dodat, že Niittymakiho v posledních měsících zužovaly problémy s kyčlemi, možná i proto dostával Biron více prostoru.
Po sezoně se dvaatřicetiletý Biron upsal newyorským Islanders a Niittymaki se stěhoval na slunnou Floridu, do Tampy Bay. U Lightning měl především plnit roli náhradníka Mika Smitha. Zkušený Fin ale postupem času začal přebírat roli jedničky a nevyrovnaný Smith seděl spíše na střídačce. V Tampě (sezona 2009/2010) odchytal 49 zápasů, což je obdobně jako v prvních dvou letech u Flyers, nicméně s 21 vítězstvými byl oporou v brance právě on. Za poznámku by stálo, že Niittymaki má proti Atlantě Thrashers neskutečnou bilanci 17 výher a žádnou prohru. S průměrem 2,87 branky na zápas a úspěšností 90,9% se sice nemohl rovnat špičce NHL, ale kdo by také měl za slabou obranou Lightning lepší čísla. I když Tampa Bay zažila další neúspěšný ročník, Niittymaki prožil velmi vydařený a na volném trhu přilákal nemalou pozornost.
Antero se s novým GM Tampy Bay, Stevem Yzermanem nedohodl na nové smlouvě a tak bylo jasné, že novou sezonu začně v jiném dresu. V San Jose už nepočítali se službami veterána Nabokova, který nedávno podepsal s ruským St. Petersburgem a tak Sharks sáhli právě po Anterovi. S tímto klubem podepsal dvouletou smlouvu za 4 miliony dolarů. V Sharks je připraven chytat pouze Thomas Greiss, který je schopný zatim odchytat přibližně 25 utkání. Novou jedničkou Sharks se tedy nakonec stává Antero Niittymaki, který by na západě mohl odchytat kolem 55 zápasů. Thrashers si alespoň můžou oddychtnout, že Antero míří na západ.