Ja by som chcel okrem iného vychváliť aj Borisa Valábika. (Ak mám krátku pamäť, tak sa ospravedlňujem) ale nepamätám si lepšieho hosťa v štúdiu na hokej ako je Boris Valábik. Niekedy dávnejšie som o ňom čítal zaujímavý článok na Denníku N alebo Sme :s06:
∧ skryť ∧

Tieto statistiky ti daju najpresnejsie vyjadrenie ake sa momentalne da o kvalite daneho hraca. Dopomohlo to napr pens k uspechu v minulej sezone a v CR sa napr zacal venovat corsi Liberec a odvtedy valcuju ligu, niekde s nimi bol pekny rozhovor ako ich system funguje. Riesit dnes pocet hitov, blokov alebo +/- stats je prehistoricke zmyslanie. Okopirujem jeden dobry prispevok z inej stranky. Podíváme-li se na historický význam advanced stats, je třeba si uvědomit, že definitivně dopomohli identifikovat defenzivní dinosaury ala Nicklas Grossmann, Mark Stuart, Doug Murray. Jde to ruku v ruce s trendy v současném hokeji, nicméně přínos těchto hráčů se dlouhodobě přeceňoval (a do jisté míry stále přeceňuje). Oilers vyplácnou balík za Griffina Reinharta a top6 Ottawy stále okupuje Mark Borowiecki, mimo jiné. Je tedy otázkou, zdali by se i v současné NHL založené na rychlosti, transition stále neobjevovali v hojnější míře. Nabízí se i otázka, zdali skutečně byli v pro ně příhodnější éře až tak dobří, jak se obecně říká. Pakliže se podívám např. na Dallas na přelomu milénia a hráče jako Ludwig či Matvichuk, kvalitu v té době s vysokou pravděpodobností představovali, ale otázka zní, jak velkou, respektive skutečně tak velkou, jak se říká? Možná excelovali v něčem, čemu já osobně říkám desperation (blocked shots...), ale absolutně nedokázali samotnému bránění předcházet a i kdyby byli nejlepšími shot-blocked D v historii, stále představovali vysoké %, že útočící team skoruje (logicky, byli uzemněni ve svém pásmu. Každý střelecký pokus může skončit v bráně atd.). A přesto byli vždy považováni za tzv. velmi dobré defenzivní hráče, ačkoliv imho excelovali až v té tzv. poslední, desperation variantě, které chceš primárně předejít. Ale to už je na jinou debatu. Při vší úctě, málokdo je takový odborník (jestli vůbec někdo, pokud ano, to % bude zanedbatelné, nicméně nikdy nikdo nebude zcela 100%), že by byl schopen zaznamenat všechny \'\'little things\'\' v rámci 82Z sezony. Tuplem u více týmů, či snad většiny týmů. Identifikovat rozdíly ve hře například 3rd/4th linerů může být velmi, velmi složité. A lidské oko si s námi hraje, obelhává nás, často vidíme věci, které chceme vidět. Člověk bude vždycky představovat lidský faktor a zaujatost. Zaujatí jsme z x důvodů. Z důvodů věku, národnosti, výšky... Pokud tedy můžu pracovat s dostatečnou sample size, znám kontext, všechny okolnosti a jsem schopen vygenerovat všechna možná data, jak proti tomu můžu argumentovat? Budu i nadále naivně věřit lidskému oku, které přirozeně klame a nikdy nemůže zachytit úplně vše? Pokud zjistím, že daný hráč vykazuje např. podprůměrné CF%, můžu se pokusit na jeho hru detailněji zaměřit a pokusit se identifikovat příčinu. Možná mu nesedí hra na jeho off-wing křídle, možná vykazuje vysoké % dump-ins vs. carry-ins, možná není využíván ke svým přednostem atd. Zpravidla se vždy jedná o kombinaci více faktorů. A každý individuální případ je v podstatě unikátní a vyžaduje rozdílné přístupy. Pokud je např. Kruger \'\'burried\'\' v D-zone, když jen (zatím) 9.1% svých střídání začíná v ofenzivním pásmu, hraje v high-pressure situacích, a přesto vykazuje CF% 52.5% či -3.18 CA60 RelTM, je dobrý důvod se domnívat, že dělá excelentní job. Pokud je někdo sheltered ve 3.lajně, hraje příznivé matchupy, startuje výhradně v OZ a vykazuje jen lehce pozitivní corsi-differential, zřejmě to tak slavné z globálního pohledu nebude. Pro svou roli ano, ale nemůže být nahlíženo na jeho advanced stejně jako u někoho, kdo hraje např. 1st line minutes, plní shutdown option a vykazuje řekněme mírně negativní výsledky. Aspon tedy na první pohled. Jinak lze jeho výsledky vnímat spíše pozitivně. Tím chci říct, že zdaleka ne každý dokáže stats správně interpretovat. Analýzy, co daný hráč dělá špatně, či naopak dobře mnohdy chybí, to ano, nicméně zde dochází hned k sérii problémů: 1) v současné NHL jediný GM, který nehrál hokej, nemá spojení v rodině, ani nenavštěvoval prestižní vysokou školu, je Jeff Gorton. 2) klíčový je přitom první bod: nikdy nehrál hokej. I např. Chayka hrál hokej na juniorské úrovni. 3) většina GMs hrála hokej s tím, že nadpoloviční většina GMs hrála v NHL (17). 4) další % GMs představují činovníci, kteří se můžou opřít o jakési rodinné dědictví (např. Stan Bowman). Co z toho tedy vyplývá? Dostat se do NHL coby absolutní hokejový outsider je prakticky nemožné. A tohle osobně je imho další ze série medieval thinking. Ano, člověk, co hrál hokej velmi pravděpodobně bude mít větší předpoklady k tomu, aby ho i chápal a mohl tedy pracovat v managementu. Rozhodně to však nebude platit vždy, a rozhodně bych neřekl, že tzv. outsider nemůže hokej pochopit bez toho, aniž by ho někdy sám hrál. ...je tady otázkou, do jaké míry se analytikům věří. Velké množství analytiků hokej nikdy nehrálo. Proč se tedy pouštět do něčeho, na co může být nahlíženo opovrhovaně? Další věc je, že analytik může vystudovat např. Yale, a hokej *prakticky* neznat, respektive nebýt schopen komplexních analýz. Je však nadprůměrně inteligentní a ví, jaké data zpracovat. Trenéři jsou již dostatečně kvalifikovaní na to, aby získaná data zpracovali a sjednali nápravu. Záleží, jak se na samotnou tématiku analytics díváme.
∧ skryť ∧